Nepočujúci Ondra sa na pošte nedohovoril. Pomoc ale prináša online tlmočník

Změna tarifu, telefonát lékaři, hasičům, policii, na záchranku anebo třeba jenom do práce. To všechno jsou běžné věci, které děláme v podstatě dnes a denně. Ale co osoby se sluchovým postižením? To je víc než půlmilionu lidí, kteří si neškrtnou. Můžou ale využít služby Tiché linky, která zabezpečí online službu tlumočení anebo přepisu třeba přímo na jednání. V projektu je zatím registrováno přes tisíc neslyšících klientů, zdaleka všichni ji tedy nevyužívají.

1

Neslyšící jsou často ve svízelných situacích. Před časem si Blesk Zprávy o „prekérkách“ povídaly s Ondřejem Bechyně, který o sluch přišel po onemocnění meningokokem. Popsal třeba situaci, kdy se nedokázal dorozumět na poště. Tehdy by prý býval ocenil, kdyby člověk za přepážkou vzal tužku a papír, pomocí kterých by se dokázali domluvit.

Neslyšící se obvykle dorozumívají pomocí znakového jazyka. Ne každý jej však umí, někdo přijde o sluch v důsledku nemoci, nebo stáří, a tak se znakovat třeba ani neučí, nebo to neumí hned. Hodně lidí má zároveň ustálené spojení znaková řeč, málokdo ale ví, že něco takového v podstatě neexistuje. Zažité sousloví navíc neslyšícím vadí.

Pozor, znaková řeč neexistuje!

„Všichni říkají znaková řeč a on je to znakový jazyk. Neslyšící jsou na toto spojení hodně citliví,“ popsala pro Blesk Zprávy Klára Sobotíková z organizace Tichý svět, která se stará o projekt Tiché linky. Aby taky ne, znakový jazyk je pro lidi beze sluchu vlastně mateřský jazyk. Například v psané formě je jasně patrné, že gramatika znakového jazyka je od té české hodně odlišná. Pro neslyšícího je čeština něco jako cizí jazyk.

Se službou online tlumočení začal Tichý svět v roce 2008. Služba fungovala především přes Skype. Ten funguje i teď, ačkoli později začala fungovat aplikace Tichá linka. Organizátoři nechávají obě možnosti fungovat vedle sebe, dokud klienti pozvolna nepřejdou na aplikaci.

Pro fungování celého systému, zejména pro spojení s tlumočníkem, je důležité, aby měl klient slušné připojení k internetu. Byť se technici Tiché linky snaží maximálně snižovat nároky na připojení, občas se potíže při spojení projevují. Obraz je pak trhaný a rozmazaný.

Nonstop služba

Tlumočení se z pár hodin rozrostlo na nonstop provoz, odbaví víc než 20 tisíc hovorů ročně, nejsilnější jsou pondělky a úterky dopoledne.

„Na začátku jsme měli několik hodin tlumočení v týdnu. Postupně ale rostl zájem klientů si někam zavolat, takže jsme hodiny navyšovali, až jsme v roce 2010 spustili službu nonstop. V noci funguje nouzové volání, když si neslyšící chtějí zavolat na některou ze složek integrovaného záchranného systém – hasiče, policii nebo záchranku,“ popsala fungování Sobotíková.

Tlumočník ale nepracuje klasických 8 hodin, služby si během dne dělí. Práce online tlumočníka je totiž hodně náročná, takže se nedá dělat příliš dlouho v kuse.

2 3 4 5 6 7 8 1

Na Tiché lince pracuje celkem 16 tlumočníků a 5 přepisovatelů. Sehnat nové lidi prý není až tak snadné. Tlumočníků znakového jazyka není mnoho a ne každý je ochotný pracovat na online službě a tlumočit přes webkameru. Tlumočníci také skládají zkoušky, protože práce „na onlinu" je velmi specifická. Vedle tlumočení lze objednat také přepis. Ten je vhodný zejména pro osoby, které znakový jazyk neovládají a také potřebují vést nějaké jednání se slyšící osobou. Přepisovatel musí umět velmi rychle psát, ideální je 500 úhozů za minutu. Přepisovatel Tiché linky nemusí umět znakový jazyk.

A co konkurence? S tou v Tichém světě samozřejmě počítají a jsou za ni rádi. Konkurence určitě existuje, ovšem nikdo službu neprovozuje nonstop tak, jako Tichý svět. Ale i kdyby provozoval, je to prý v pořádku. „Nakonec máme všichni stejný cíl, a to aby byla komunikační bariéra odstraněna,“ dodal k tématu Michal Procházka z Tichého světa.